Výživa psího seniora aneb jak správně krmit staršího psa

Stárnutí je trvalý a nevratný proces. Mění zdraví psa (činnost trávicí, nervové, oběhové a imunitní soustavy), jeho fyzickou kondici i psychiku a chování. Proto senior potřebuje trochu jiné podmínky, jinou dávku pohybu a přizpůsobenou výživu.

Dodržením několika jednoduchých zásad můžeme prodloužit život svého psa a zajistit mu pohodlí a radost z každého dne. Níže jsme shrnuli, na co se zaměřit v misce i mimo ni.

Kdy se pes stává seniorem

Označení „senior“ a „geriatrický“ se často používají jako synonyma, ale znamenají něco jiného. Senior je označení spojené s přirozeným, biologickým stárnutím. Geriatrický se týká změn zdravotního stavu: oslabení, úbytku hmotnosti, zpomalení a únavy.

Psí senior je pes, který dosáhl 3/4 předpokládané délky života. Geriatrický pes je takový, který dosáhl 80 % předpokládané délky života. Průměrná délka života závisí na plemeni, respektive na velikosti psa (obrázek 1).

Starší psi častěji onemocní a potřebují víc času, péče a pozornosti. Změny ve výživě vyplývají z pomalejšího metabolismu a slabšího trávení a často i z onemocnění, která vyžadují speciální stravu.

Co u staršího psa sledovat

Každý majitel může sám sledovat chování psa u misky, hodnotit objevující se změny a péči podle toho přizpůsobovat. Je dobré zaměřit se na několik oblastí:

1. Chuť k jídlu - zda pes bez potíží uchopí, rozžvýká a polkne jídlo.
2. Dutina ústní - stav parodontu, mandlí a případné změny v celé dutině ústní.
3. Smysly - zrak, čich a to, jak mu jídlo chutná.
4. Pohyblivost a přístup k vodě - zda pes sám chodí a přijímá potravu, zda mu v tom něco (jiná zvířata, předměty) nebrání, jaký je stav svalů (MCS) a těla (BCS), zda se objevuje kulhání, degenerativní změny kloubů nebo bolest.
5. Kognitivní funkce, spánek a chování.

Pohyb přizpůsobený seniorovi

Vedle stravy je potřeba také přizpůsobit množství a četnost fyzické aktivity. Při postupujícím oslabení a úbytku svalů je pohyb velmi důležitou součástí života seniora. Dobře zvolená dávka a druh cvičení podporují pohyblivost, pomáhají omezovat příznaky sarkopenie a zajišťují duševní stimulaci.

Méně energie, méně sacharidů

Podobně jako u lidí s věkem klesá energetická potřeba, hlavně kvůli pomalejšímu metabolismu. U psího seniora je asi o 25 % nižší než u dospělého psa. Méně pohybu, úbytek svalů a přibývání tukové tkáně napomáhají obezitě, proto je dobré energii v dávce omezit.

Při výběru průmyslového krmiva stojí za to sáhnout po krmivu se sníženou energetickou hodnotou, typu „light“ nebo určeném pro seniory. Dodává méně energie a živiny v množství a poměrech přizpůsobených potřebám staršího psa.

Omezení sacharidů pomáhá udržet správnou tělesnou hmotnost a zlepšit citlivost tkání na inzulin, což je velmi důležité při cukrovce. V krmivech bez obilovin je méně škrobu a jeho místo zaujímá víc bílkovin.

Škrob v krmivech bez obilovin

Škrob je zásobní sacharid rostlin a tvoří v nich 50 až 70 %. Pes ho dobře tráví, protože při extruzi (výrobě suchého krmiva) škrob želatinizuje: dlouhé řetězce se rozpadají na menší, snáze stravitelné molekuly. Stravitelnost škrobu v extrudovaných krmivech přesahuje 90 %.

Krmiva bez pšenice, ječmene a kukuřice jsou oblíbená zejména u majitelů psů s potravinovou intolerancí nebo alergií. Obsahují podobné nebo menší množství škrobu než krmiva s obilovinami, ale z jiného zdroje, nejčastěji z hlíz, např. batátů nebo brambor. I takový škrob je dobře stravitelný a je dobrým zdrojem energie.

Bílkoviny ve stravě seniora

V krmivech pro starší psy je dobré používat víc lehce stravitelných bílkovin s vysokou biologickou hodnotou. Větší množství bílkovin v dávce snižuje riziko sarkopenie a úbytku tukuprosté tělesné hmoty.

Proto jsou tak důležité živočišné bílkoviny. Jsou to plnohodnotné bílkoviny, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny v množství, které organismus potřebuje. Pro srovnání:

• neplnohodnotné bílkoviny neobsahují všechny esenciální aminokyseliny (např. cystein, isoleucin nebo tyrosin),
• částečně plnohodnotné bílkoviny mají část esenciálních aminokyselin, ale vždy jim jedna chybí (např. lysin, threonin nebo tryptofan),
• nestravitelná bílkovina (např. keratin) nemá žádnou nutriční hodnotu.

U stárnoucích psů převažují katabolické procesy a jedním z jejich důsledků je negativní dusíková bilance. Objevuje se při příliš nízkém příjmu bílkovin a může vést mimo jiné k poruchám činnosti ledvin a jater. Dobře využitelná bílkovina omezuje tvorbu nadbytku dusíkatých zbytků z rozkladu bílkovin.

Bílkoviny se u seniora omezují jen při onemocněních, která to vyžadují, např. při selhání ledvin nebo zánětu jater. Pak pomáhá nízkobílkovinná strava udržet dusíkovou rovnováhu. O takové stravě rozhoduje veterinární lékař.

Tuk a vláknina v misce staršího psa

Tuk dodává především energii a mastné kyseliny. Kromě toho:

• vytváří izolační bariéru,
• přenáší vitaminy rozpustné v tucích,
• je potřebný pro správnou činnost nervové soustavy,
• tvoří buněčné membrány.

Škodí nadbytek i nedostatek tuku. U seniorů se množství tuku spíše omezuje, zato záleží na jeho kvalitě: obsahu esenciálních nenasycených mastných kyselin a poměru omega-6 k omega-3. Omega-3 kyseliny EPA a DHA mohou podporovat nervovou soustavu stárnoucího psa a působí protizánětlivě a antioxidačně. Tuk je třeba omezit při onemocnění slinivky a obezitě.

Tuk je také nositelem chuti, takže krmivo s jeho vyšším obsahem obvykle chutná víc. Příliš velké množství však může způsobovat zažívací potíže, rychlejší pasáž tráveniny a průjmy.

Potravní vláknina

Vláknina se vyskytuje v rostlinných surovinách: zrnech, semenech, ovoci, zelenině a vedlejších produktech mlynářského průmyslu. Ve stravě seniora:

• zpomaluje vyprazdňování žaludku, takže pes déle cítí sytost,
• pomáhá kontrolovat hmotnost, protože snižuje stravitelnost a vstřebávání živin,
• ovlivňuje množení bakterií a příznivě reguluje střevní flóru (nárůst laktobacilů),
• zlepšuje pravidelnost a kvalitu vyprazdňování,
• váže ionty těžkých kovů,
• může zmírňovat příznaky onemocnění typických pro vyšší věk, např. cukrovky (zpomaluje vstřebávání glukózy) nebo onemocnění srdce a cév.

Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou a každá frakce působí ve střevech jinak. Správný poměr nerozpustné a rozpustné frakce je 65:35.

Probiotika a rytmus jídel

S věkem může docházet ke střevní dysbióze, tedy narušení rovnováhy mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi. U starších psů se to stává často. Mikrobiotu narušuje také stres, časté změny prostředí a léčba antibiotiky.

Proto stojí za to zvážit probiotika ve stravě seniora. Mohou příznivě ovlivnit:

• imunitu (omezení tvorby prozánětlivých cytokinů),
• rozvoj správné bakteriální flóry a potlačení patogenní,
• kvalitu stolice.

Hodí se také při změně krmiva, během průjmů a po onemocněních léčených antibiotiky.

Jak často krmit seniora

U staršího psa je velmi důležitá pravidelnost. Stejný počet jídel ve stálých časech napomáhá trávení. Dospělí psi se obvykle krmí dvakrát denně, seniorům je lepší podávat několik menších jídel, klidně 3-4.

Nové krmivo zaváděj postupně: míchej ho s dosavadním a každý den zvyšuj podíl nového.

Pravidelné kontroly u veterináře

Starší pes potřebuje víc pozornosti a častější veterinární kontroly. Je dobré zajistit:

1. komplexní klinické vyšetření (dutina ústní, palpace břicha, ortopedické vyšetření),
2. posouzení adaptace na prostředí z hlediska zraku, sluchu a pohyblivosti,
3. ochranu před parazity a nemocemi, které přenášejí, vzteklinou, salmonelou a Campylobacterem, prevenci dirofilariózy (heartworm),
4. posouzení chování a vztahů se členy domácnosti,
5. stav výživy: tělesnou hmotnost, kondici (BCS), svalovou hmotu (MCS) a přidružená onemocnění,
6. celoroční ochranu proti blechám a klíšťatům,
7. pravidelné očkování,
8. kontrolu parodontu,
9. screeningová vyšetření na nádory a onemocnění objevující se ve vyšším věku.

Bibliografie

1. Beynen A.C. Zelfsamengesteld voer voor hond en kat - deel 2. Dier-en-Arts 2015, 6/7, 224-227.
2. Wang M., Chou J., Chang Y., Lau WL., Reddy U., Rhee CM., Chen J., Hao C., Kalantar-Zadeh K., 2017. The role of low protein diet in ameliorating proteinuria and deferring dialysis initiation: what is old and what is new. Panminerva Medica, 59(2):157-65.
3. The 2019 AAHA Canine Life Stage Guidelines.
4. Platta A. Rola diety bogatoresztkowej w profilaktyce i leczeniu zaparć, otyłości, cukrzycy i chorób układu sercowo-naczyniowego. Zeszyty Naukowe Akademii Morskiej w Gdyni 2014, vol. 86:154-166.
5. https://vetnutrition.tufts.edu/2018/03/the-skinny-on-fat-part-1/
6. Hurnik-Bojarska S., Skorupińska A., 2018. Błonnik pokarmowy. Rola i znaczenie w diecie. Kosmetologia Estetyczna, 3, 7, 295-298.
7. https://www.aaha.org/aaha-guidelines/life-stage-canine-2019/life-stage-checklist/
8. https://www.aaha.org/aaha-guidelines/nutritional-assessment-configuration/bcs-and-mcs/
9. Wilczak J., 2016. Ile białka w karmie. (https://zoobranza.com.pl/bialko-w-karmie-ale-ile/).
10. Ostaszewski P., 2017. Białko w karmach ważny składnik diety psów i kotów. https://zoobranza.com.pl/bialko-w-karmach-wazny-skladnik-diety-psow-i-kotow/
11. Beynen A.C., 2015. All-meat diets for dogs. Creature Companion, 52-53. DOI: 13140/RG.2.2.22137.47208.
12. Churchill J.A., 2018. The Fountain of Age: Feeding Strategies for Senior Pets. Companion Animal Nutrition Summit, 57-63.
13. Alegría-Morán A., Guzmán-Pino S.A., Egaña J.I., Muñoz C., Figueroa J., 2019. Food Preferences in Dogs: Effect of Dietary Composition and Intrinsic Variables on Diet Selection. Animals (Basel), 9(5): 219.
14. Andre, Leriche L., Chaix G., Thorin X., Burger M., Nguyen P., 2017. Recovery of insulin sensitivity and optimal body composition after rapid weight loss in obese dogs fed a high-protein medium-carbohydrate diet. Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition, 101 (1), 21-30.
15. Beynen A.C., 2016. Starch in dog foods. Creature Companion, 52, 54. DOI: 13140/RG.2.2.22575.94886.
16. Shmalberg J., 2015. The Protein Paradigm: Assessing Dietary Protein in Health & Disease. Today's Veterinary Practice (https://todaysveterinarypractice.com/wpcontent/uploads/sites/4/2016/05/T1511C06.pdf).