Kousání a žvýkání - základní potřeby psa

Etologové se často setkávají s problémem okusování nevhodných předmětů. Na mizející pantofle a zničené pelíšky jsme u štěněte připraveni, ale přirozenou potřebu žvýkání u dospělých psů majitelé často podceňují.

Psi koušou, mlaskají, cucají a žvýkají. Tyto činnosti jsou pevnou součástí jejich repertoáru chování, dělají jim radost a jsou přirozeným způsobem, jak uvolnit napětí.

Proč pes musí žvýkat

V práci etologa věnujeme velkou pozornost naplňování pyramidy potřeb psa. Etogram, tedy soubor chování volně žijícího psa, ukazuje, že průměrný dospělý pes věnuje kousání a žvýkání asi hodinu denně.

Štěňata používají zuby k poznávání okolí. Nový předmět je nejen očichán, ale i ochutnán a vyzkoušen, co vydrží. U štěňat je potřeba kousat mnohem větší, protože svědění dásní a bolest při prořezávání zubů je nutí hledat úlevu. Záleží na nás, zda se „obětí malé piraně“ stanou ruce a nábytek, nebo dobře zvolené hračky a bezpečná, přírodní žvýkadla.

Žvýkání psům pomáhá uvolnit napětí a stres. Zvyšuje množství endorfinů a serotoninu, tedy tzv. hormonů štěstí, které zklidňují vybuzený organismus a působí proti úzkosti. Mlaskání tedy psovi dělá radost a působí na něj uklidňujícím dojmem.

Žvýkání z nudy a pro relaxaci

Psi se často pouštějí do žvýkání, když se kolem neděje nic poutavého. Je to druh zaměstnání pro chvíle nudy. Kousání:

• pomáhá uvolnit svaly,
• pomáhá odstraňovat zbytky potravy ze zubů a dásní,
• je duševní stimulací, stejně důležitou jako fyzická aktivita.

Zajímavé je, že pro některé psy je kousání sociálním chováním, a tak se mu raději věnují v přítomnosti majitelů.

Kousání očima etologa

Žvýkadla se skvěle osvědčují při nácviku klidného chování při návštěvě hostů, při zvykání na klec a při nácviku zůstávání doma o samotě. Součástí terapie problémových psů je často zvýšení množství žvýkání, kousání a vylizování jedlých předmětů. Víc zklidňujícího chování a současně vynechání vybuzujících her (např. aportu) je jedním ze standardních doporučení v terapii reaktivních psů.

Ve své práci se setkávám se psy, kteří kradou a okusují předměty, které k tomu nejsou určené. Důvodem často bývá:

• chybějící možnost naplnit potřebu žvýkání,
• nuda,
• snaha upoutat na sebe pozornost.

Ukrást a sníst cenný předmět je pro psa téměř jistý způsob, jak získat plnou pozornost majitele.

Nadměrná potřeba kousat - odkud se bere

Někdy zvýšená potřeba žvýkání vyplývá ze změn v okolí. Stěhování, návštěva veterináře nebo přeprava mohou vyvolat stres, který pak pes odreagovává. Nedostatek aktivity, napětí a dlouhotrvající stres jsou nejčastějšími příčinami nadměrného kousání.

Někteří psi ničí vybavení domácnosti, když prožívají naši nepřítomnost. Terapie problémů s odloučením patří k nejtěžším a nervózní okusování náhodných předmětů je nebezpečné: pes může dostat ránu elektrickým proudem při kousání kabelů, udusit se malým předmětem nebo si poranit tlamu o kovové části.

Hladoví psi a psi na dietě mohou ničit předměty při hledání jídla. Častou obětí se pak stávají kuchyňské skříňky a odpadkové koše.

Jak psovi rozumně podávat žvýkadla

Stojí za to zařadit do každodenního rituálu jednoduché aktivity, jako je žvýkání přírodních žvýkadel v podobě žvýkacích kostí, chroupání mrkve nebo mlaskání nad Kongem. Uděláš psovi radost a uspokojíš jeho druhové potřeby. Pamatuj, že překrmování psovi neprospívá, proto když dáváš jako pamlsek žvýkací kosti, úměrně zmenši porci večeře.

Při výběru žvýkadla se zaměř na:

• složení,
• velikost, kterou tvůj pes preferuje,
• tvrdost přizpůsobenou jeho zálibám.

P.S. Žvýkadla by neměla nahrazovat jiné aktivity, jako je dostatek procházek nebo učení nových dovedností.

Náš ambasador Miki s funkční žvýkací kostí pro vybíravé psy:

Dagmara Han-Luterek, „Pani od psów“

Ing. v oboru etologie zvířat, etoložka, trenérka, spoluzakladatelka školy Akademia Pana Psa. Znalosti získávala při studiu, na odborných kurzech, seminářích a táborech pro problémové psy. Má ráda psy s povahou: nebojí se agrese a pomáhá zvládat vzrušení. K práci se psy přistupuje všestranně, nedrží se jedné metody, vyhýbá se šablonám a řídí se vědeckými poznatky. Ukazuje, jak dosáhnout rovnováhy v životě s problémovým psem a znovu získat radost z procházek. Sází na vzdělávání a vzájemné porozumění.

Zveme tě - Pani od psów